Ahoj! Takže tvoje kapela pochází z Brightonu, že?
Ano, Brighton ve Velké Británii, a už jsme na scéně deset, jedenáct let.
Brighton je domovem pro mnoho populárních umělců.
Jak odlišný je život v Brightonu oproti ostatním městům v UK?
Brighton miluju. Hrozně. Miluju ho, protože je u moře. Taky ho miluju, protože je hrozně uvolněný, je tam klid a můžeš tam najít živou muziku každý večer. A má prostě úplně svou specifickou atmosféru.
Takže když jdeš nakupovat, můžeš tam potkat Nicka Cavea, jak si vybírá mražený jídlo?
Ne, na Nicka Cavea jsem bohužel ještě nenarazila. Ale Nicka Cavea taky miluju!
Tvoje texty se často točí kolem duševního zdraví a lidí, co s ním bojují.
Kdybys měla jeden vzkaz pro lidi, kteří si těmahle věcma procházejí, jaký by byl?
Řekla bych: Nepřestávej! Protože přijde ten jeden moment, jedna věc, která ti změní pohled na něco – a zase uvidíš slunce. A taky bych řekla: když přijdeš na koncert, nech všechno přede dveřma, ztrať se v tom, úplně se v tom ztrať a nalaď se na tu energii. Někdy to prostě musíš celý „projet“ a to je jediná cesta. A na konci to vlastně může být hrozně dobrý pocit, protože sis fakt naplno zažila, jak špatný to umí být. A odtud se pak začneš drápat nahoru a je to strašně fajn pocit.
Nedávno jste vydali nové album "Until You're Satisfied". Je o něco tvrdší než ty předchozí.
Baví tě teď experimentovat, nebo tě víc táhne tvrdší muzika?
Experimentování miluju. Prostě jsme začali psát, šli jsme za tím, co z toho cítíme, jamovali jsme a říkali si: „Hele, tohle je docela dobrý, tohle zní fajn.“ Tyhle akordy jsou příjemný. A tak to nějak postupně vznikalo. A bylo fakt příjemný víc se opřít do takových těch temnějších, minorových tónů.
Když jste na tour a potkáváte další kapely, je někdo, u koho víš, že když se s ním sejdeš, ta noc se vždycky zvrhne?
No, já a kámoši, jiní muzikanti – a pak je to jenom „weeeee“. Řekla bych, že pár let zpátky na cenách Kerrang jsme byli všichni venku kalit, a druhý den ráno jsme museli letět na festivaly Hurricane a Southside. Byli jsme kalit třeba s Idles a podobně. Strašně jsme se ožrali a já jsem pak ráno zvracela v letadle.
V Česku jste už hráli několikrát. Jaké je tu publikum oproti UK?
Tady je to prostě svoje malý šílenství. Jsme teď na turné – dali jsme Paříž, Amsterdam, Kolín a teď jsme v Česku – a je to tady strašně fajn. Je skvělý cítit tu odlišnou energii v každé zemi. A já miluju hrát v Praze. Je to jedno z mých nejoblíbenějších měst, kde se zastavit. Takže se na ten koncert fakt hodně těším.
Jako zpěvačka – když jsou třeba zimní měsíce nebo máš období, kdy víc piješ a hlas pak zlobí – co děláš?
Máš nějaký kouzelný čaj nebo tak něco?
No, vtipný je, že na jednom turné, myslím tak dva roky zpátky, jsem fakt brutálně onemocněla a úplně jsem přišla o hlas. A byl to právě koncert v Praze. Byl jsi tam?
Jojo!
A já jsem musela dělat karaoke, protože ze mě nevyšlo ani pípnutí. Zkoušela jsem úplně všechno – pila jsem horký nápoje, inhalovala páru, používala nebulizér. Dělala jsem fakt maximum, ale chytla jsem laryngitidu. A ta ti prostě hlas vezme úplně. A pak jenom „aaah aaaah“ – a nic.
Dá se na to vzít nějaký lék, aby to aspoň trochu pomohlo?
Jo, můžeš dostat antibiotika, ale jediná reálná věc, co fakt pomůže, je nemluvit. Já nesměla mluvit celý týden. A to je pro mě teda hodně těžký.
Co se za těch dvanáct let od začátku kariéry nejvíc změnilo v tvojí hudbě a životě?
Co ti nejvíc přetočilo perspektivu jako člověku?
Myslím, že jsem sama do sebe víc dorostla. Dělám hudbu, která se mnou teď fakt upřímně rezonuje. Na začátku jsem to tak dělala, ale pak jsem se trochu ztratila – nechala jsem se vtáhnout do všeho, co se kolem dělo. Teď jsem se k sobě vrátila a došlo mi, že jsem to, co miluju, a že k sobě musím být upřímná. Hodně jsem se naučila mít se víc ráda. Víc si sebe vážím.
Je nějaký interpret, kterého z vaší kapely milujou úplně všichni bez výjimky?
Jo. Twenty One Pilots, Jeff Buckley, Arctic Monkeys, Lady Gaga, všichni milujeme Don Brocco, Bring Me the Horizon – ty fakt všichni milujeme.
A Barns Courtney?
Joooo, Barns Courtney, jasně! Prej tu byl včera. Já Barnse miluju.
Hrál akustickej set a i tak stihl skákat do davu a udělal crowdsurfing.
To je boží. Miluju ho.
Kdo je nejznámější člověk, kterého máš uloženého v kontaktech v telefonu?
Asi Oli. Oli Sykes. Jo, ten!
Znáš hru Fuck, Marry, Kill?
Jo!
Takže: Fatboy Slim, Nick Cave a Liam Gallagher.
Vzít si Nicka Cavea, vyspat se s Liamem Gallagherem… a toho posledního jsem zapomněla.
Kdo na tebe měl největší vliv, co se týče tvorby hudby?
Jeff Buckley. Rozhodně Jeff Buckley.
Díky za rozhovor a užij si váš koncert!
