Nová Spirála s kruhovým půdorysem, pódiem i dokola uspořádaným sezení zaznamenalo svou největší slávu v devadesátkách jako kolébka českých muzikálů. Největší úspěch tady zaznamenal legendární Jesus Christ Superstar s více než tisícovkou repríz. V roce 2002 ale divadlo poškodily povodně, což vedlo na dvě desetiletí k jeho uzavření. Na podzim 2024 bylo znovu slavnostně otevřeno a proměnilo se v multižánrový kulturní prostor.
Já osobně jsem byla na tohle místo hodně zvědavá. Pamatuju si, že jsem tam s našima byla jako malá právě na Ježíšovi. Sezení je uspořádáno podél 360° pódia kolem dokola na spirálovité rampě se sedadly pouze v jedné řadě. Pódium je otočné a uprostřed něj jsou tři obdélníkové části, které se během koncertu zvedaly a klesaly. Říkala jsem si, kdo a jak to sakra ovládá, jak to, že se z toho muzikantům nedělá blbě, ještě, když se to s nima celý točí dokola a hlavně, že musí dávat pozor, aby nic nenechali na předělech, aby jim to během pohybu desek nespadlo. Každopádně to bylo něco, co dávalo koncertu zase další rozměr spolu s videomappingem shora na pódium a neuvěřitelnou práci se světly. Dost už ale o místě, pojďme k samotnýmu koncertu.
Kapela sama avizovala, že půjde o speciální set, a to nejen z důvodu výběru písniček. Osobně mě překvapilo že jako OG core Imodium fan jsem první dvě písničky neznala, a to sem si myslela, že mám všechny desky dost naposlouchaný. Celý to bylo velmi intimní s neuvěřitelným vibem MTV Unplugged. K bubeníkovi Adamovi se přidal fantastickej perkusionista Tokhi se všema různejma cinkátkama (pardon my terminologie), který dodávaly songům novej rozměr. Nechyběl ani klavír, smyčcovej kvartet, vokalistky, saxofon k songu Valerie a překvapiví hosté.
První z nich byl Jakub Konig, se kterým zahráli jednu z jeho autorských písní "Sudety" propletenou se skladbou z alba Valerie "Svět bez pravidel". S Evou Burešovou si skupina střihla song "Žiletko má lásko". Eva během úvodu prohlásila, že alespoň zavzpomínala na své emo mládí. Na song "60 minut" se přidala mladičká hvězda Tereza Balonová. Největší překvapením večera byl jako host český Ježíš Kamil Střihavka. S písní "Jak ze sna procitám" a ikonickým kytarovým riffem jsme se na chvíli vrátili do devadesátek. Teda skoro, protože Kamilovi už to bohužel nezpívá tak dobře jako dřív. I tak to ale byl zážitek.
Během koncertu slzička ukápla několikrát, co si budem a já jsem ráda, že se kluci z Imodia vrátili na scénu a dál nás nepřestávaj překvapovat. Jen tak dál a těšíme se na další skvělej a originální počin.





























