Jako pro Hradečáka je tohle pro mě srdcovka, kam se letos chystám už po sedmnáctý. I přes některé zrušené umělce a pro mě neatraktivního headlinera The 1975 byl pro mě loňský Rock For People opět akcí roku! Jako první na fesťák přivezli Slipknoty a vrchol v podobě famózního koncertu Muse nemá obdoby! Co se týče organizace, doprovodnýho programu (AZ Kvíz ❤️) a celkový atmosféry - 10/10.
ICE NINE KILLS
Ice Nine Kills jsou pro mě objev loňskýho roku! Kapela, na kterou jsem se dostala náhodou, a přestože jsem strašpytel a na horory nekoukám, tak jsem si je okamžitě zamilovala. Celej koncert byl jedna velká divadelní show, která šlapala i hudebně. Skvělej metal-core, kterej vypráví známý (pro mě teda tolik ne, ha-ha) hororový příběhy, zpěvák je tak trochu i herec (koukněte na jejich klipy) a spolu s kapelou dokážou dostat diváky i moshpit do varu. Konečně zase něco originálního.
BRING ME THE HORIZON
Na Bringy se těším pokaždý už od doby, kdy jsem na nich byla poprvé na Aerodromu 2016. Loni v únoru přivezli nový songy z "Post Human: Survival Horror" a jednoduchou, ale skvělou show. Po ne tak vydařeném vystoupení na Rock For People 2019 si rozhodně napravili reputaci a letos si je jdeme užít jako jednoho z headlinerů RFP 2024.
BLINK-182
"First Date" byl song doprovázející maturitní video naší třídy. Rock Show jsem si pouštěla jako teenager ze starý empétrojky. Není třeba vysvětlovat, že tenhle koncert měl pro mě hlavně nostalgickou hodnotu a to přesto, že jsem spíš tým SUM 41 než Blink-182. Odškrtla jsem si tak i další položku ze svýho teen koncertního bucket listu (na Sums jsem byla nepočítaně). Byla jsem plná očekávání, protože v posledních letech jsem o jejich koncertech neslyšela nic moc pozitivního. O to víc jsem byla příjemně překvapená. Možná to bylo i tím, že se po dlouhý době vrátili v původní sestavě. O několik dní později releasovanej song "One More Time" nostalgickej zážitek z koncertu ještě umocnil. Skvělý!
50 CENT
Na vlně nostalgie a překvapení ještě zůstaneme. Přestože jsem si hiphop nikdy nepouštěla, mileniálové během dospívání mohli songům od 50 Centa uniknout jen těžko. Sama jsem byla překvapená, kolik písniček jsem znala. Velká neznámá pro mě byl i celej koncept koncertu. Člověk je z rockovejch a metalovejch akcí zvyklej na cca hoďku a půl dlouhej setlist a kolem 20 písniček. Fifty byl během desátý minuty u šestýho songu. První sloka, refrén, refrén a zase refrén, převlíknout teplákovku a šup na další song. Ale nestěžuju si, alespoň toho zaznělo hodně a pěkně to odsejpalo! A kdo by taky chtěl poslouchat tolik hiphopovejch songů v plný dýlce, žejo. Příjemné překvapení.
