V šatně i na pódiu ostravského Barráku se alkoholová nasycenost a současně nenasytnost dál stupňuje. Na programu je kromě rokenrolu, metalu a rapu i dráždění bradavek, stagediving, rozseknutý prst a krvavá podlaha i holý zadek. Party končí nad ránem v jednom z místních nonstopů. Naštěstí bez újmy na zdraví, ačkoliv ti dva místní od vedlejšího stolu si chtěli praštit za každou cenu.
Bolestivé ráno (přesněji řečeno odpoledne), shánení ztracených lidí, kusů oblečení a zapomenutých foťáků, hodně pozdní oběd a přesun do města tenisek a pantoflí. Zvukovky. Mozek Prago Union Kato mezitím v šatně vysvětluje, jak to bylo koncem devadesátých let s obřím boomem kolem Chaozzu a všechny tři partičky si vyměňují cenné zkušennosti ze základních kapitol sexu, drog a rokenrolu.
Milá produkční ve zlínském Fénixu po bleskurychlém vydrancování tekutého obsahu lednice odkazuje žíznivé krky na bar. Opět se odhazují svršky a spodky, tentokrát nejen z pódia, ale i před ním. Zeller z Cocotte Minute skáče z balkónu do lidí a vrhá se i na gumový člun. Pomyslným praporem normality mávají jen Prago Union. Po posledním songu přistává na stůl slíbený domácí guláš. Pokračuje nezřízená konzumace všeho možného, zejména v šatně. Balí se cajky, odjezd.
Dvoudenní večírek končí v neděli v osm ráno ve zkušebně ve Švábkách. Odpoledne píše tour manažer: "Žiješ? Dojel jsi domů v pořádku?". Odpovídám, že jo, ale rány si lížu ještě večer. Fotograf je na tom ještě hůř. Má tak bolestivě naražená žebra, že radši jede na kontrolu do nemocnice. ...ale to je taky z toho, jaký lidi ty si vybíráš. S jakejma lidma ty se stýkáš.
