Ano, párkrát jsem měl fakt velkej strach. Jednou ve slumu na hranici Venezuely a Kolumbie, když nás přepadl dětskej gang feťáků. Měli mačety, rezavý nože a tyče s hřebíkama. Přišli jsme úplně o všechno, ale naštěstí ne o život, což v těchhle končinách bejvá častý. Přesně si vybavuju toho jednoho, kterej byl tak sjetej, že skoro neměl oční panenky. Máchal mačetou a něco řval. Po dlouhejch patáliích nás našla policie a museli jsme městečko opustit, neb si nás prý někdo vytipoval pro únos. A pak jsme se jednou dostali v Caracasu do přestřelky. Kolem lítaly kulky a já běžel s kytarou na zádech úplně připosranej tím blázincem a čekal, jestli něco taky neschytám. Tohle je zvláštní pocit. Někdy má ale člověk strach z míst, kde pak zjistí, že je všecko jinak.
Povedlo se ti chytit nějakou exotickou nemoc?
Bylo mi hodněkrát blbě. Někdy jsem ležel i několik dní v horečkách a ani vlastně nevím, co se mnou bylo. Kolikrát je to otrava z jídla, jindy zase cizí bakterie, na který si musíš zvyknout. Jednou jsem měl v horečkách halucinace. Ležel jsem v rákosový chýši a vedle kokrhal kohout. Zdálo se mi, že se ten kohout blíží a běhá mi kolem hlavy. Nebyla to pravda. Nejhorší je, když tě chytnou po cestě zuby. To je fakt hodně špatný. Stalo se mi to v Radžastánu a já prášky na bolest zapíjel litrama chlastu. Zubařů sem se tam fakt bál. (smích)
Co nejdivnějšího jsi na svých cestách snědl? A co bys naopak všem doporučil ochutnat?
Jsem už víc jak patnáct let závislej na vietnamský kuchyni. Tenkrát mě kamarád vzal do jedný tržnice na Pho bo a od tý doby v tom jedu neustále. Chodil jsem tam furt a pak začal objevovat i další místa. Naučil jsem se pár věcí vietnamsky a začal jsem se to všecko učit vařit. Nakonec jsem odletěl na dva měsíce do Vietnamu a tam žral a žral. (smích) Jinak jsem jedl všecko možný. Brouky, pavouky, larvy, červy, štíry, mravence, žáby, hady, psy... Nejpodivnější gastro zážitek jsem měl v Jižní Americe. Vypil jsem býčí oko, což byla v tom místě lahůdka. Zvláštní je, že i přes velkej odpor chutnalo docela dobře. A doporučil bych marockou kuchyni. Maroko má fakt úžasná jídla!
Kompletní rozhovor (nejen) o divokém cestování po světě najdeš v únorovém Fakkerovi.
