Resolve jsme měli možnost vidět ani ne rok zpátky, když ve stejném prostoru předskakovali Make Them Suffer. Oproti tehdejšímu Futuru narvanému k prasknutí byla tahle lednová zastávka kapacitně mnohem klidnější. Dalo se v pohodě projít až dopředu, nikdo se s nikým nemačkal a člověk měl prostor si koncert fakt užít. Z pohledu diváka ideál, z pohledu pořadatele už možná trochu míň, ale holt leden - na koncerty vždycky trochu ošemetný měsíc.
Kdo viděl Resolve už někdy dřív, toho nepřekvapila jejich ikonická nástupní znělka. Edith Piaf a její "Non, je ne regrette rien" je zjevně ten nejlepší možnej způsob, jak se naladit na metalovou bouři. Jakmile znělka dozněla, přišla však nejdřív bouře písečná v podobě úvodní "Sandman" a bylo jasný, že tohle bude masakr. A taky že jo. Ve Futuru bylo horko, energie lítala vzduchem a zpěvák Anthony byl ve skvělý formě, hlasově i fyzicky. Outfit jako vždycky stylovej, elegantní francouzský šmrnc. Baskytarista Robin pak klasicky působil jako metalovej all-black Venjent se svejma mini brejličkama, což k Resolve prostě patří.
Setlist stál hlavně na aktuální desce "Human", ale došlo i na několik skladeb z Between Me and The Machine a samozřejmě i na srdcovku Pendulum. A ano, ten první riff zní až podezřele podobně jako "Tears Don't Fall" od BFMV, o to jsem ochotná se vsadit. Kapela si koncert viditelně užívala, hodně komunikovala s publikem a několikrát zopakovala, jak se do Prahy vždycky rádi vrací. Jako třešnička na dortu pak přišlo potvrzení, že pracují na novém albu, takže důvodů těšit se do budoucna je víc než dost.
P.S. Fotografa jsme tentokrát s sebou neměli, takže aspoň pár momentek z mýho iPhonu jako malá památka na hodně povedenej večer!
