DROPOUT KINGSYokai vyšlo: 8. srpna Jedenáctka skladeb je tak posledním rozloučení s muzikantem, kterého jsme několikrát mohli potkat i na domácím pódiu (mimo jiné na FajtFestu nebo jako support Attily v Praze). Když si odmyslíme emoční stránku věci, je výsledek nepřesvědčivý. Dropout Kings se po většinu času vcelku zdárně snaží naplňovat rap metalovou škatulku, kde vládnou podladěné kytary a odštěkávaný vokál a kde nejsou tolik důležité melodie a háčky, ale důraz sdělení. Někdy se to daří ("Baka", "Devil Fruit"), jindy je to ale právě nedostatek důrazu, který sráží výsledek do průměru i o něco hlouběji. Kytarové riffy vcelku fungují, zvuk skupina taky neodflákla, ale celkově zkrátka chybí větší přesvědčivost, možná osobitost. A pak jsou tu momenty, kdy kapela ukazuje svoji "hodnou" tvář a útočí na první signální předvídatelnými melodickými postupy. Taková "Brace Yourself" je možná nejlepší věc na albu, oproti tomu "First Day Out" nebo "Fake It" jsou jen výluhem všech moderně metalových partiček za posledních 15 let, to už jsme zkrátka slyšeli stokrát dřív a stokrát lépe. Chvílemi by se nabízelo srovnání s Hollywood Undead. Ovšem tam, kde by oni přetékali charismatem, působí Dropout Kings bezradně. Sice jim to hraje slušně, ale zábava to úplně není. (recenze vznikla pro prosincové číslo časopisu Spark)
5/10
<iframe data-testid="embed-iframe" style="border-radius:12px" src="https://open.spotify.com/embed/album/5M0tFO2k2JHqj09khiXj2Z?utm_source=generator" width="100%" height="352" frameBorder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy"></iframe>
