SETYØURSAILSBad Blood vyšlo: 12. dubna Zpěvačka Jules Mitch je takové malé neštěstí. Snaží se, seč ji hlasivky stačí, střídá energické vřeštění s čistými linkami, jenže ať nasadí jakoukoliv polohu, je to až zoufale průměrné. V těch hrubších se ještě leccos ztratí, ale jakmile pěvkyně přepne na "clean" mód, v plné síle vyhřezne na povrch její naprosto nezajímá a nezapamatovatelná barva hlasu, provinční výraz a klišoidní frázování. Zlý jazyk by Jules okomentoval jako levný klon Sandry Nasic (Guano Apes). Výsledný dojem nijak nezachraňují ani její spoluhráči. Desítka skladeb je dokonalou ukázkou chybějící invence. Šablonovité postupy, nulový moment překvapení. "Bad Blood" je po řemeslné stránce zručně udělaná deska, ale těžce nepůvodní. Všechno, co slyšíme, už jsme slyšeli stokrát a lépe. Tu a tam přece jenom vystoupí na povrch zajímavý riff nebo zajímavý producentský moment, ale je jich opravdu poskrovnu. I ten zvuk je až přehnaně vyžehlený. Čtveřice jistě měla snahu, ale kde chybí duše, ani smrt nebere. (recenze vznikla pro květnové číslo časopisu Spark)
3,5/10
