Jo, já studiovou práci miluji. Samozřejmě časem vyvstanou věci, které bys udělal jinak, ale je třeba jít dál a pokračovat ve své práci. Na albu se nám podařilo udělat pár věci, které si lidi zamilovali a to není málo.
Desku jste zvukově i stylově usměrnili docela jiným směrem, než kudy se ubíralo první album Zrození. Byl to záměr, nebo jste prostě nad rozdíly moc nepřemýšleli?
Určitě byl záměr udělat něco jinak. Hledání zvuku kapely je podle mě proces, který by nikdy neměl skončit. Je pravdou, že jsme na předešlé desce experimentovali více. A někteří fanoušci preferuji spíše desku Zrození, ale to jsou věci, které nezjistíš, dokud je nezkusíš.
Co se týče plánů do budoucna, chystáte s kapelou něco nového? Mám na mysli nejen zavírání se do studia, ale i objíždění republiky a živé hraní.
Živé hraní je něco, co nás neskutečně nabíjí a máme to rádi. V současné době nás čeká pár festivalů přes léto, nějaké soukromé akce, ale především pracujeme na novém materiálu. Samozřejmě, pokud by měl o nás někdo zájem, rádi přijedeme kamkoliv.
Letmo jsem zaslechl i tebou vytvořenou ukázku songu "Absolut Deafers". Byla v angličtině a zvukově lehce připomínala The Doors nebo Deep Purple. Byl to tvůj záměr? Jakého zvuku bys v porovnání s dřívějšími deskami chtěl dosáhnout?
Koukám, že co nevíš, to nepovíš, haha. Určitě to záměr nebyl. Prostě co mi vesmír pošle, to zazpívám, zahraju, napíšu a postupem času se k tomu vracím a zjišťuju, jestli se to bude dát použít nebo ne. Není tajemstvím, že mě osobně se líbí zvuk moderních kapel. Nejsem však v kapele sám, a proto společně hledáme cestu, jak naši muziku pochopit. Každopádně, už teď se moc těším, jak nová deska bude znít.
Už několikrát jste objeli republiku po boku Arakain, Kreyson nebo Dymytry. Co říkáte na fanoušky? Přijímají vás pozitivně, nebo vás prostě přežívají jako nutné zlo v podobě předkapely?
Mít cejch předkapely není jednoduchá pozice. Myslím si však, že se nám za tu dobu, co jezdíme po boku takových českých velikánů, podařilo fanoušky získat a každý koncert si s nimi naplno užít.
Jaké to bylo, když malou "garážovou" kapelu, která sotva stihla pověsit na net svoji debutovou studiovou desku, vytáhly slavnější kapely na tour po republice, když vás nikde nikdo neznal?
Na jednu stranu to byl splněný sen, a na tu druhou obrovská zodpovědnost a tlak na celou kapelu. Je to však neuvěřitelná škola, která tě posune dál a o tom to je.
Ty sám se soustředíš jen na svoji kapelu nebo máš i sólový či boční projekt?
Jak sám víš, v minulosti jsem hrál v kapele i na basu, což mi teďka s příchodem našeho basáka Aleše chybí. Proto si občas s někým zahraju, zajamuju, zazpívám. Zatím je to však ve stádiu pokus omyl.
Všichni v kapele jste jako celek měli jedinečnou image. Ty jakožto frontman jsi právě svým vzhledem a projevem uchvacoval publikum. Často jsem o tobě slyšel mluvit jako o "svářeči" nebo o "týpkovi v legínách". Z jakého důvodu jsi se uskromnil v doplňcích a vizáži?
Koukám, že tohle budu mít od tebe na talíři už nadosmrti. (smích) Největší důvod je asi ten, že jsem se na pódiu začal daleko víc hýbat a doplňky jako brýle zkrátka odpadly při první písni, proto je teď nechávám spát v šatně. Co se legín týče, těch jsem se chtěl zbavit už od začátku. Necítil jsem se v nich dobře a nedokázal jsem se na pódiu dostatečně uvolnit. Samozřejmě ale připravujeme novou image a není řečeno, že se v budoucnu k sukni zpátky nevrátím.
