Bývaly doby, kdy jsme při nástupu na pódium na rockových nebo metalových festivalech pociťovali takový zvláštní typ strachu. Po dvou třech písničkách jsem ale já osobně většinou zjsitil, že se není čeho bát. Myslím, že můžeme hrát prakticky kdekoliv. Jde jen o to přistupovat ke všem koncertům se stejnou energií.
První dvě desky jste vypustili během pouhých dvou let. Na tu poslední se naopak čekalo šest roků. Proč tak dlouhá pauza?
Máš pravdu, že Join The Q a Spirit In The System následovaly v rychlém sledu po sobě. S aktuální nahrávkou Warrior Sound jsme si dali víc načas. Hledali jsme nový zvuk a měli jsme stovky hudebních nápadů, z kterých nakonec vykrystalizovalo 12 finálních. Během posledních let jsme taky hodně cestovali a koncertovali, řešili nový management a změny labelu. To vše zabralo čas. Slibuju, že na novou desku tak dlouho čekat nebudete...
Jaká nejzásadnější změna se odehrála od předchozí nahrávky?
S Warrior Sound jsme se zaměřili víc na "písničkový" aspekt skladeb. Album reprezentuje naši identitu víc zřetelně než předchozí material. Kromě toho se rozrostla sestava, teď je nás pět.
Opravdu se mi líbí cover alba s mechanickým srdcem. Symbolizuje, že se naše emoce a vzrušení rozplývá a stáváme se chladnějšími, mechaničtějšími? Nebo je v tom ukrytá jiná symbolika?
Vnímání umění je vždy subjektivní, takže každému nabízí příležitost najít si vlastní význam. Pro mě mechanické srdce reprezentuje určitý stupeň samolibosti a nedostatek empatie některých lidí ve společnosti v kontrastu s láskou a pozitivní energií jiných. Jde také o vnitřní konflikt, který zuří v myslích a srdcích nás všech. Něco na způsob - červený drat nebo modrý drát?
Hned na prvním albu se mezi hosty objevil Mike Patton z Faith No More. Jak se taková luxusní hostovačka přihodí?
Spojení s Mikem bylo něco neuvěřitelného! Pocta, na kterou nikdy nezapomeneme. Tehdy nás s ním někdo spojil, poslali jsme mu jeden track, jemu se zalíbil a odepsal nám, jestli do něj může něco nazpívat. Sedli jsme si z toho na zadek! Bohužel jsme to ve studio nenahrávali společně. Track "Lost Weekend" jsme upekli po emailech a samozřejmě je dodnes zásadní položkou v našem koncertním tracklistu.
Mimo jiné jste spolupracovali s Enter Shikari nebo Crossfaith. S kým dalším byste rádi něco udělali?
Tak třeba s Rage Against The Machine, s The Prodigy nebo s Public Enemy.
Máte nějaké předkoncertní rituály?
Vlastně ani ne. Před koncertem se každý z nás baví po svém, většinou posloucháme nějakou muziku. U nás v šatně bývá klid. O to větší bordel je to pak na stagei!
