Dominik "Dom" Šidlo (Fakker) & Loz Taylor (While She Sleeps) na Rock for People 2023
FOTO: Niwy Kováčová
ARCHITECTS
Architects jsou skvělí kluci a skvělí muzikanti. Úspěch, který právě celosvětově zažívají, je rozhodně zasloužený. Několikrát jsme s nimi jeli tour, považuju všechny z nich za své přátele. A Samovy vokály jsou z jiného světa. Někteří lidé mají prostě štěstí, on má kliku v tom, že si může dovolit agresivně řvát i čistě zpívat a i přesto se zdá, že má hlasivky ve zdravém stavu. Samozřejmě v tom je obrovská nejen spousta tréninku a cvičení technik, ale i nutnost přizpůsobit svůj život, Sam se musí o svoje tělo starat. To samozřejmě ztěžuje práci mně. (smích) Ale musím říct a zaklepat, že zdraví mých hlasivek se zlepšuje, stále se učím nové techniky a dokonce bych řekl, že jsem včera předvedl jeden ze svých nejlepších vokálových výkonů vůbec.
BRING ME THE HORIZON
Tohle jsou taky moc fajn kluci. Jasně, zažili jsme si spolu dobré i zlé, ne vždycky jsme si vzájemně sedli, ale teď jsme v pohodě. Oni byli jedním z průkopníků žánru, částečně díky nim dnes můžeme dělat to, co děláme, zároveň ale taky prorážejí v úplně jiných žánrech, to je obdivuhodné. Jejich největší vliv přitom spočívá v tom, že učí mladé kapely dělat si, co chtějí a nebát se názoru ostatních lidí. Na světě není moc skupin, které by mohly vydat metalovou věc a hned týden na to popovou, aniž by riskovali totální propad. Nezáleží, kam se na světě vydáš, když se zmíní metalcore, vždycky zazní jméno Bring Me The Horizon, což, musím přiznat, je občas těžké, protože shodou náhod jsou jak While She Sleeps tak BMTH z Sheffieldu, takže lidé dost často a rádi porovnávají. Já si myslím, že aktuálně jsme s WSS o dost jinde, jsme dvě rozdílné kapely, a to i žánrově, takže mezi námi žádná zlá krev není. Dokonce jsme spolu párkrát tourovali, což bylo super.
Z jejich tvorby mám nejradši asi "amo", ale ty nejnovější popravdě moc neznám, minula mě napříč kariérou celá jejich alba. Když jsem si v mládí procházel death-metalovou fází, deathcorové počátky Horizonů jsem poslouchal často, ale jinak mám v jejich diskografii mezery.
ASKING ALEXANDRIA
Dřív jsme si byli docela blízko, byli jsme často v kontaktu, společně jsme chlastali a fetovali, ale to už je dávno. Mám rád některé jejich songy, ale sám od sebe si je neposlechnu. Když začínali, v mých očích se snažili sledovat trend Mötley Crüe a jejich život byl fakt jen o sexu, drogách a rock'n'rollu, což, chápu, mohlo být pro spoustu lidí atraktivní a částečně i proto možná získali tolik fanoušků. Ale co se týče mě, nevidím v nich moc originality, spousta skupin zněla stejně, jako zněli Asking ve svých počátcích, hudebně nevynikali. Celkově jsem moc nepochopil jejich pojetí metalcoru. Řekl bych, že my se Sleeps, a to i na začátku kariéry, jsme se pokaždé snažili udělat něco, co ještě nikdo neudělal, snažili jsme se vystoupit ze škatulek a přesáhnout náš žánr, zatímco Asking Alexandria v mých očích s každou deskou, ať už starší nebo novější, připomínají někoho jiného.
ENTER SHIKARI
Skvělá kapela! Jsem fanda toho, za čím stojí, ať už jde o ekonomické problémy nebo cokoliv jiného, co zrovna trápí svět. Rou je neskutečně chytrý skladatel a textař. Když poslouchám Enter Shikari, vrací mě to do mého mládí, kdy jsem na ně chodíval do menších venues, tehdy jsem zbožňoval "Sorry You’re Not A Winner". Trochu jsem se ztratil u prostředních desek, soustředil jsem se na sebe a novou hudbu, obzvlášť tak odlišnou, jsem nedokázal přijmout. Nová placka "A Kiss For The Whole World" mě ale hodně baví, respektive mě baví ty songy, které jsem zatím slyšel, ještě si ji musím celou poslechnout. Na tom albu zkombinovali všechno dobré ze svých začátků i své pozdější éry, celým While She Sleeps se líbí, kluci ji hodně poslouchají poslední dobou. S Rouem jsme dokonce spolupracovali na songu "Systematic" a to byla taky paráda. O Enter Shikari nemůžu říct vůbec nic špatného.
BULLET FOR MY VALENTINE
Hrozně hodní kluci. Co se jejich hudby týče, není to pro mě žádná srdcovka, ale když si vzpomenu na své dětství a když jsem poprvé slyšel v televizi "Hand of Blood", byl jsem z toho úplně mimo. Neříkám, že jejich novou tvorbu nemám rád, jen mi úplně nejde pod kůži. Rozhodně je úctyhodné, že i po pětadvaceti letech jsou pořád velkou kapelou, které se daří přicházet s dobrými nápady. Když jsme s nimi jeli tour, bylo to perfektní, moc jim děkujeme, že nás s sebou vzali. Abych to shrnul, BFMV jsou kapelou, která pro mě možná čas od času zmizí z radaru, ale když jsme s nimi hráli a já je viděl živě, znovu jsem si připomněl a pochopil, proč jsou tak skvělou kapelou, mají pořád spoustu energie a rozdávají ji všude kolem. No a Padge, to je prostě zvíře, zbožňuju ho.
SLEEP TOKEN
Tohle je hodně těžký. Dělají obrovský věci hodně rychle. Jasně, mají venku už tři desky, ale hned tou první způsobili obrovskej boom. Dokonce se jim podařilo vyprodat Wembley. Když jsem o Sleep Token poprvé slyšel, byli zrovna neskutečně vyhajpovaní, což chtě nechtě člověka ovlivní. První album mě nevzalo tolik, jak jsem myslel, bylo o dost klidnější a čistší, než jsem očekával. I tak si myslím, že se z nich brzy stane opravdu velké hudební těleso. Jejich výhodou je, že žánrem zasahují do několika různých škatulek, přitáhnou fanoušky metalu, R&B a emotivní hudby. Zároveň jsou na pomezí měkkých a tvrdých žánrů, takže člověk poslouchající měkčí muziku se díky nim může dostat k té tvrdé. Jsou zkrátka velmi přístupní a to je ohromně prospěšná věc pro metalovou scénu.
WHILE SHE SLEEPS
Hodnotit sebe sama je možná úplně nejtěžší, ale pokusím se popsat, jaký vliv jsme podle mě měli na posluchače a na jiné kapely. Začal bych tím, že jsme se nikdy nesnažili zapadnout do populárních trendů, prostě jsme dělali, co nás bavilo. Desku od desky jsme se snažili vyvíjet a zlepšovat, ale zároveň jsme se soustředili na to, abychom neodběhli od směru, který se nám líbil. Při tvorbě se taky uzavíráme před co největším množstvím okolního hluku, koncentrujeme se sami na sebe a tvoříme. Já osobně jsem vždycky tak trochu trpěl syndromem podvodníka (impostor syndrome), měl jsem pocit, že si nezasloužím to, co mám. Toho se mi poslední dobou podařilo zbavit, uvědomil jsem si, že jsme poměrně úspěšnými reprezentanty DIY politiky (do-it-yourself, udělej-si-sám, pozn. redaktora), sami na sobě makáme, snažíme se co nejvíc osamostatnit a dělat si věci po svém, a daří se to. Jasně, v začátcích jsme hodně přemýšleli o tom, jestli se naše tvorba bude líbit veřejnosti, myslím, že tak to má snad každá začínající banda a spousta z nich se toho nikdy nezbaví. Postupem času jsme se ale vyvinuli do fáze, kdy tvoříme s čistou hlavou a bez vnějšího tlaku, užíváme si tvůrčí proces a jde nám hlavně o to, aby výsledek uspokojil nás. While She Sleeps podle mě ovlivňují hudební scénu právě tímhle přístupem - udělej si věci podle sebe, musí to bavit hlavně tebe.