JAK JSME HODNOTILI: Dvanáct redaktorů/redaktorek Fakkera s vlastním žebříčkem TOP 10 nahrávek, které se za uplynulých deset let zaryly nejhlouběji do hlavy. Pak už jen excelovská tabulka, matematika prvního stupně základní školy a finální TOP 50 byla na světě.
40. MUSE - THE 2ND LAW (2012)
Kolik stylů umíš, tolikrát si člověkem, řekli si začátkem dekády Muse a po pěti žánrově relativně konzistentních a uchopitelných albech se na The 2nd Law naprosto urvali ze řetězu. Kapela sice už s předstihem upozorňovala, že tvoří něco zcela odlišného od dosavadní tvorby, ale výsledek předčil i ty nejodvážnější představy. V rámci experimentování a posouvání hranic si Matt Bellamy a spol. udělali exkurzi třeba do dubstepu a taneční hudby, zakoketovali s funkem. Rozmáchlost a pompéznost, pro kapelu už dříve tak typické, nabobtnaly do kosmických výšin. Muse ve své nejvelkolepější a nejkreativnější podobě. (Petr "Ape" Adámek)
39. DEFTONES - GORE (2016)
Kdyby tóny mohly vytvářet hmatatelné obrazce, abstraktní malíři by se Deftones skláněli k nohám. Jejich poslední studiová deska Gore je totiž nadpozemským uměleckým dílem, v němž posluchač pokaždé nalezne něco nového. Je burácivá, atmosférická a natolik surrealistická, že se vzpírá všem žánrovým škatulkám. Do jisté míry ale vychází z alternativního metalu, který spolu s Gojirou v minulém desetiletí nepopíratelně obohatili a posunuli na vyšší úroveň, již bude obtížné překonat. (Kamila "Ámos" Ungerová)
38. FEVER 333 - STRENGHT IN NUMB333RS (2019)
Zaplnit díru po Rage Against The Machine se zatím nikomu nepodařilo, Fever 333 se jim debutovou deskou alespoň trochu přiblížili. Kritické společenské texty, výbušné změny tempa, strhující koncerty i angažované vystupování se plynule proplétají v pulzující a hlavně uvěřitelný celek. Amerika za poslední roky neměla hlasitější hudební hlas vzdoru a Jason Aalon Butler je Zackem de la Rochou jednadvacátého století. (Milan "Řízek" Říský)
37. TRIVIUM - THE SIN AND THE SENTENCE (2017)
Zdálo se, že to s Trivium už moc lepší nebude. Od In Waves vlastně vydávali jen desky s jedním/dvěma hity. Pak ale přišel zlom. The Sin and The Sentence zapůsobilo jako kouzelný elixír nejen na kapelu, ale i na její fanoušky a na širokou metalovou veřejnost. Lepší progresivní metalcore lomeno groove metal desku aby jeden pohledal. Na albu není snad jediný špatný track, skladba "Betrayal" si dokonce vysloužila nominaci na Grammy. Dílo hodné mistrů, které posunulo stojaté metalové vody zase o něco dál. (František "Frank" Fišer)
36. BLACK VEIL BRIDES - WRETCHED AND DIVINE: THE STORY OF THE WILD ONES (2013)
"Nositelé pochodně" nebo "hlas generace" - nejen těmito tituly byli Black Veil Brides po releasu Wretched And Divine častování. V jediném klipu / filmu, který doprovázel celé album, se banda zcela očividně postavila do role zachránců zlomených duší. Song "In The End" se stal chorálovou hymnou pozdní emo kultury, současně s tím si ale Andy Biersack s kapelou na čelo namalovali terč. Tak, jak je mladí hledači naděje milovali a považovali je za jedinou bariéru mezi žiletkou a svou žilou, je i true fans post-hardcoru a později i metalu celkově začínali nenávidět. Dodnes se při vyslovení jejich jména rozlévá skoro až posměšný úsměv na tváři. Jako kdyby byli BVB jen pro puberťačky a muselo se z nich vyrůst. To bude asi tím make-upem a účesy. (Dominik "Dom" Šidlo)
35. ASKING ALEXANDRIA - THE BLACK (2016)
Nejzvláštnější deska v historii Asking Alexandria? Jistým způsobem rozhodně. Ben Bruce a spol. se totiž rozkmotřili s dlouholetým tahounem Dannym Worsnopem a místo něj postavili za mikrofon Denise Shaforostova. Ten nahrál se skupinou The Black, sbalil se, zdrhnul na rodnou Ukrajinu a nikdo o něm zase delší čas neslyšel. Během svého krátkého účinkování v sestavě ale s Asking Alexandria nahrál nejlepší placku kapelní historie. Přinesl čerstvou krev, mnohem více energie, než jakou se oháněl v posledních letech Danny, a několik hitů k tomu. Přestože živě to zrovna hitparáda nebyla, songy jako "The Black" a "I Won’t Give In" se jednoznačně zapsaly mezi nejlepší skladby AA. A Worsnop si zase uvědomil, že není bůh a kapela může fungovat i bez něj. (Mates "Koury" Krč)
34. MYRKUR - MARERIDT (2017)
Dokud na scénu nevpadla dánská umělkyně Amalie Bruun, nikdy bych nespojoval pojmy black metal a krása. Estetika této tvorby zobrazuje jak tajemné magično, tak důmyslnou práci s atmosférou a neoblomnou sílu černokovové hudby. Zapomeňte na šašky v corpsepaintu jak běhají po lesích a šklebí se do kamery, zde se jedná o skutečné umění na pomezí doomu, blacku, ambientu a folku, v němž přes jeho tvrdost vyniká - jak už bylo řečeno - krása. (Rodeo Bull)
33. BRING ME THE HORIZON - THERE IS A HELL BELIEVE ME I’VE SEEN IT. THERE IS A HEAVEN LET’S KEEP IT A SECRET (2010)
Bring Me The Horizon nemohli do nového desetiletí vstoupit líp. There Is A Hell... je sice album, které pro spoustu lidí odstartovalo éru měknutí BMTH, ale bez jakékoli nadsázky to je album, které pro spoustu corekids bylo a pro spoustu corekids vstupní bránou k tvrdším žánrům. Důvody jsou jasné. Důraz na zapamatovatelné refrény, silné texty a v neposlední řadě možná i hostovačka Lights vytváří kompaktní balíček, kde si najde svoje jak těžkej headbanger tak romantická dušička. (Oldřich "Oli" Kadlec)
32. SEPTIC FLESH - THE GREAT MASS (2011)
Nevím, zdali si někdo vzpomene, s jakým napětím se čekalo na tuhle desku. Jiná alba by ta ambice zabila, ale ve skutečnosti vybuchla doslova atomovka. Bombastická deathově cinematická smrtící nálož smetla všechno. Hudba na albu je drtivá! Takhle se má využít orchestr; všechny ty ostatní pokusy spojit tvrdou muziku se symfoňákem jsou v porovnání s těmito Řeky doslova směšné. Nabušené a producentsky vybroušené album ukazuje pravé démony, jak přebírají vládu nad metalovou scénou. (Guevara)
31. DIMMU BORGIR - ABRAHADABRA (2010)
Ačkoliv jsem byl přesvědčen, že rozpad hvězdné sestavy (Shagrath, Silenoz, Galder, Mustis, I.C.S. Vortex, Nick Barker), nepřinese po Death Cult Armageddon cokoliv lepšího, první tři pánové vydali velkolepou desku s náročnou produkcí a propracovanou hudební stránkou, z níž se neztratila síla jednotlivých songů. Tohle je deska, kterou věčně druzí "porazili" Cradle Of Filth a dostali se na blackmetalový olymp. (Rodeo Bull)
Další desítku (30-21) najdete u nás na webu v neděli 16. února. TOP 10 čtěte už teď v únorovém Fakkerovi. Mrknětě, kde máte ve svém městě nejbližší krám nebo si časák objednejte přes náš eshop.
